Jak pracuje srdce a krevní oběh?

Srdce a cévy tvoří dohromady krevní oběh. Srdce je dutý svalový orgán, který pod tlakem pohání krev v oběhu tím, že se rytmicky stahuje a ochabuje (srdeční cyklus). U dospělého člověka je srdce asi 12 cm dlouhé a 8-9 cm široké. Hmotnost srdce se liší podle pohlaví: u mužů přibližně 280–340 g, u žen 230–280 g. Průměrně vykoná okolo 100 tisíc úderů denně. Klidová srdeční frekvence je obvykle 70–80 stahů za minutu. Lidské srdce má čtyři dutiny - dvě síně a dvě komory.

Pravá síň a pravá komora tvoří pravé srdce a jsou odděleny přepážkami od levé síně a levé komory, které vytvářejí levé srdce. Mezi síněmi a komorami a mezi komorami a tepnami jsou chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve. Do pravé síně přitéká horní a dolní dutou žílou odkysličená krev z orgánů a tkání těla. Smrštěním pravé komory je krev vypuzena plicnicí do plic. Okysličená krev se z plic vrací do srdce plicními žilami ústícími do levé síně; odtud je přečerpána do levé komory. Z levé komory začíná srdečnice (aorta), kterou je okysličená krev rozváděna do tepen celého těla.

Srdeční cyklus

Srdeční cyklus má dvě hlavní fáze: systolu, tedy koordinovaný stah srdeční svaloviny (síní a komor), a diastolu, uvolnění (relaxaci) srdečního svalu. Střídání systoly a diastoly vytváří typický „zvuk srdce“. Každou systolou je ze srdce vypuzeno průměrně asi 70 ml krve. Množství krve, které jedna komora přečerpá za minutu, se nazývá minutový srdeční výdej. V klidu činí přibližně 5-6 l/min, při zátěži se zvyšuje, při onemocnění srdce se naopak snižuje. Samotný srdeční sval potřebuje k práci kyslík a živiny; zásobují ho koronární (věnčité) tepny - pravá a levá -, které odstupují těsně nad aortální chlopní. Odkysličenou krev ze srdečního svalu odvádí srdeční žíly.

Krevní oběh

Krevní oběh rozvádí do celého těla krev a s ní kyslík a živiny. Tvoří jej tepny, žíly a kapiláry. Tepny vedou krev směrem od srdce (většinou okysličenou; výjimkou je plicnice, která vede krev do plic). Jsou elastické a mohou se stahovat. Z hlavní tepny - aorty - postupně odstupují větve pro jednotlivé orgány, které se větví na menší tepny a tepénky. Žíly vedou krev směrem k srdci (většinou odkysličenou; výjimkou jsou plicní žíly, které přivádějí okysličenou krev z plic). Jejich stěna je tenčí a často jsou vybaveny chlopněmi. Jednotlivé žíly se postupně slévají do horní a dolní duté žíly. Kapiláry jsou nejjemnější cévy, které propojují tepennou a žilní část oběhu; na jejich úrovni probíhá výměna kyslíku, živin a odpadních látek mezi krví a tkáněmi díky tenké, propustné stěně.