Co je srdeční selhání?

Srdeční selhání je stav, při kterém dochází k poruše srdeční funkce se snížením srdečního výdeje. Pokles srdečního výdeje vede k nedostatečnému průtoku v tepeném řečišti a sníženému zásobení životně důležitých orgánů živinami a okysličenou krví. Při neadekvátní léčbě srdečního selháníCo je srdeční selhání se nadále zvětšuje postižení srdečního svalu a snižuje srdeční výdej. Při dlouhodobém snížení srdečního výdeje dochází ke změnám v plicích, játrech, ledvinách, a periferním svalstvu.
Diagnostika i léčba onemocnění jsou náročné, neléčené onemocnění má špatnou prognózu. Terapie srdečního selhání se v poslední dekádě změnila - od pouhého ovlivnění příznaků je nyní zaměřena především na ovlivnění výskytu a dalšího vývoje srdečního selhání a na snížení úmrtnosti.

Projevy onemocnění

Projevy náhlého srdečního selhání jsou bolesti na hrudi, obtížné dýchaní nebo bezvědomí se zástavou dechu a srdeční činnosti.

Projevy chronického srdečního selhání jsou nejprve únava a snížená výkonnost, námahová dušnost (později i klidová), otoky končetin a případně i kašel při rozčilení nebo psychickém vypětí. K objektivnímu stanovení závažnosti srdečního selhání se nejčastěji používá tzv. klasifikace NYHA (New York Heart Association), která má 4 stupně dle výkonnosti a subjektivních potíží nemocného:

  • NYHA třídy I - bez omezení činnosti; každodenní námaha nepůsobí pocit vyčerpání, bušení srdce nebo dušnost; nemocní zvládnou běžnou tělesnou aktivitu.
  • NYHA třídy II - menší omezení tělesné činnosti; každodenní námaha vyčerpává, způsobuje dušnost a bušení srdce; nemocní zvládnou lehkou tělesnou aktivitu, ale běžná již vyvolá únavu či dušnost.
  • NYHA třídy III - značné omezení tělesné činnosti; již nevelká námaha vede k vyčerpání, dušnosti nebo pocitům bušení srdce; nemocní jsou dušní či unavení při základních činnostech, v klidu ale bez obtíží.
  • NYHA třídy IV - obtíže při jakékoliv tělesné činnosti pacienta již invalidizují; dušnost nebo palpitace se objevují i v klidu; nemocní mají klidové obtíže a jsou neschopni samostatného života.

Rozdělení srdečního selhání

Srdeční selhání lze rozdělit dle rychlosti vzniku / časového období poškození srdce, dle mechanismu postižení srdeční činnosti nebo dle jednotlivých příčin srdečního selhání.

Srdeční selhání dle rychlosti vzniku / časového období poškození srdce

  1. Nově vzniklé srdeční selhání - první prezentace příznaků srdečního selhání nebo náhlé (akutní) srdeční selhání, které vznikne u dosud relativně zdravého srdce jako důsledek momentálního zhoršení srdeční funkce; nástup je velmi rychlý a dramatický.
  2. Přechodné srdeční selhání - opakující se nebo ojedinělé epizody srdečního selhání.
  3. Chronické srdeční selhání - trvalé selhání nebo zhoršující se srdeční selhání.

Srdeční selhání dle mechanismu

Srdeční selhání lze rozdělit podle typu poškození vlastní srdeční činnosti. Hlavní funkcí srdce je přečerpání krve. To je zaručeno tzv. stažlivostí srdeční svaloviny a plněním komor krví (nasáváním krve). Snížení stažlivosti a/nebo pokles naplnění srdeční komory vede ke snížení srdečního výdeje.

Srdeční selhání dle specifických příčin

Nejčastější příčinou srdečního selhání je nedostatečné zásobení srdeční svaloviny okysličenou krví - tzv. ischemická choroba srdeční (ICHS). Další častou příčinou srdečního selhání může být poškození srdeční svaloviny na podkladě degenerativních procesů - tzv. kardiomyopatie a myokarditida - zánět srdečního svalu. Velmi často se může jednat o kombinaci všech procesů.

Ischemická choroba srdeční

Pro svoji činnost potřebuje srdce dostatek energie a kyslíku. Přísun těchto látek zajišťují koronární tepny. Ischemická choroba srdeční je onemocnění, které je způsobeno zúžením nebo úplným uzávěrem těchto tepen. Podle místa uzávěru nebo zúžení některé z koronárních tepen jsou poškozeny různě velká místa srdeční svaloviny. Pokud se nepodaří odstranit zúžení, obnovit průtok krve v tepně a tím i dodávku kyslíku, dochází k odumírání srdeční svaloviny - nekroze a k rozvoji akutního infarktu myokardu.

Příčiny poškození koronárních tepen

Nejčastější příčnou je ateroskleróza. Dochází při ní k postupnému ukládání tukových látek (aterosklerotické pláty) do stěny cévy a k jejímu postupnému zužování až uzávěru. V cévě poškozené aterosklerotickým plátem je zvýšené riziko tvorby krevní sraženiny (trombus), který také může být příčinou uzávěru tepny. Další příčinou uzávěru tepny je její stažení - spazmus vyvolaný např. chladem. Často jde o kombinaci aterosklerozy i spazmu.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory řadíme obezitu, kouření, stres a sedavý způsob života, zvýšenou hladinu cholesterolu, cukrovku a vysoký krevní tlak. Dále může být infarkt myokardu podmíněn věkem a pohlavím (riziko je vyšší u mužů a u pacientů nad 50 let) či rodinnými dispozicemi.

Formy ICHS

Angina pectoris - je označení obtíží, které vznikají při částečném zúžení koronárních tepen. Projevují se bolestí na hrudi po námaze nebo po stresu. Po zklidnění a podání léků, které rozšiřují koronární tepny (Nitroglycerin), obtíže ustávají.
Akutní infarkt myokardu - je důsledek úplného uzávěru koronárních tepen. Obtíže nereagují na podání Nitroglycerinu a vznikají převážně v klidu. Pokud není průtok v tepně obnoven do 2 hodin, dochází k nevratným změnám srdeční svaloviny.

Příznaky akutního infarktu myokardu
  • Bolest na hrudi - svíravá, pálivá, propagující se do krku, levé horní končetiny nebo lopatky. Může imitovat bolesti zad nebo pálení žáhy. Bolest často vzniká po fyzické námaze, při emocionálním rozrušení, v chladnu nebo po jídle.
  • Dušnost.
  • Pocení.
  • Úzkost.
  • Zvracení.

Kardiomyopatie

Kardiomyopatie je onemocnění srdečního svalu, které vede k porušení srdeční funkce. Tou je přečerpávání krve. Toto onemocnění může vznikat ve spojení se známými kardiovaskulárními chorobami jako je hypertenze, ateroskleróza, chlopňové vady či ischemie. Tato skupina kardiomyopatií se nazývá specifické kardiomyopatie. Pokud zde není přítomno jiné onemocnění, které by vedlo k poškození srdce (např. výše uvedená ateroskleróza, chlopňové vady, hypertenze…), tak tyto kardiomyopatie nazýváme primární, nebo-li idiopatické. Jejich příčina často není známa. Bývají dávány do souvislosti s proběhlým virovým zánětem srdečního svalu (myokarditidou), autoimunitními mechanizmy nebo familiárním výskytem. Rozlišujeme několik typů kardiomyopatií:

  • Dilatační.
  • Hypertrofická.
  • Restriktivní.
  • Arytmogení.

Při dilatační kardiomyopatii dochází ke zvětšení všech srdečních oddílů. Nejvíce bývá postižena levá srdeční komora, která se nedostatečně stahuje a tím vypudí do oběhu méně krve. Je to nejčastější typ kardiomyopatie, postihuje častěji muže. Projevuje se různým stupněm dušnosti nejdříve ponámahovou, později klidovou, únavou, sníženou výkonností a otoky dolních končetin.

Restriktivní kardiomyopatie je u nás vzácné onemocnění, při kterém jsou porušeny jak plnící funkce srdce tak i vypuzovací. Příčina je ve zhoršené poddajnosti srdeční stěny z důvodu ukládání abnormálních bílkovin. Příznaky jsou obdobné, jako u dilatační kardiomyopatie (dušnost, otoky dolních končetin, únava).

Arytmogení kardiomyopatie je zvláštní typ kardiomyopatie, při kterém je postižena především pravá komora. Svalovina pravé komory je nahrazována tukovou a vazivovou tkání. Projevuje se často smrtelnými arytmiemi (poruchami srdečního rytmu). Vzniká také na genetickém podkladě. K zabránění vzniku arytmií se pacientům implantuje kardioverter-defibrilátor.

Myokarditida

Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu, nejčastěji infekčního původu. Mohou ho vyvolat např. viry chřipky, viry infekční hepatitidy, bakterie způsobující lymeskou borreliozu a jiné infekční agens. Mezi neinfekční příčiny myokarditidy patří např. revmatická horečka, některé systémové onemocnění, či podávání některých léků např. cytostatik. V místě zánětu dochází k poškození svalových buněk a tím i k narušení funkce srdce. Množství narušení tkáně závisí na rozsahu infekce. Příznaky onemocnění jsou často nespecifické. Onemocnění může probíhat jako běžné nachlazení s bolestmi hlavy, kloubů, únavou, zvýšenou teplotou. Jeden z poznávacích znaků, svědčící pro myokarditidu, je silná bolest na hrudi (bodavá, tlaková) a bušení srdce. Ve většině případů je průběh onemocnění příznivý, bez následků. Jen v menších případech může myokarditida vést až k dilatační kardiomyopatii a srdečnímu selhání.

Pro zvyšování vaší spokojenosti využívá náš web soubory cookies, které slouží k měření funkčnosti, poskytování služeb a k provozu reklamy. Používáním webu souhlasíte s využíváním cookies. OK